Breussova masáž

Breussova masáž je jemná masáž páteře, která pomáhá uvolnit napětí svalů v oblasti páteře. Současně je to i příjemná energetická a relaxační masáž. Posunuté bederní nebo hrudní obratle mohou být často bezbolestně uvedeny do správných poloh.

 

V první řadě však podporuje výživu plotének (chrupavčitá spojení mezi obratli). Masíruje se třezalkovým olejem, který proniká zevně do plotének, kde se vsakuje stejně jako voda do suché houby. Pohyblivost těla závisí ve velké míře na stavu plotének. Kromě toho, že mají schopnost tlumit otřesy, meziobratlové ploténky umožňují ohýbání páteře.

 

 

 

Metoda pochází od Rudolfa Breusse (1899-1990), rakouského léčitele a experta na přírodní medicínu. Podle R. Breusse neexistují žádné opotřebované ploténky, se kterými už podle mnohých lékařů nelze nic udělat, ale pouze „zdegenerované“, které se touto masáží znovu úspěšně regenerují.

 

Breussova masáž slouží nejen jako řešení již vzniklého problému (degenerace ploténky), ale hlavně k prevenci.

 

 

 

Meziobratlové ploténky

Ploténky obsahují 80 procent vody. To znamená, že trpí především tehdy, když člověk málo pije. Kromě toho jsou nám vděčné i za chování , které jim dává možnost dostatečně se živit. Jde zejména o správný poměr mezi napětím a uvolněním. Jsou tělesné polohy, během nichž ploténky tekutinu přijímají ( vleže nebo pololeže, například když ležíme s rovně položeným trupem a zvýšenýma nohama; když ležíme úplně rovně; ve velmi pohodlném lehu s mírně diagonálně položeným trupem, například na křesle nebo na opalovacím lehátku) a polohy, během nichž tekutinu uvolňují (vestoje; při ohýbání; vsedě; vsedě se shrbenými zády; zvláště při zvedání těžkých předmětů v předklonu). Tyto tělesné polohy představují extrémně vysokou zátěž a ploténky jsou při nich ždímány jako houba. Je tedy dobré dávat pozor na to, aby ty druhé nepřevládly...

 

Jsou-li meziobratlové ploténky vystaveny neustálému tlaku přehnaným ohýbáním a špatným držením těla, dochází ke stlačení a přiskřípnutí zadní části ploténky, což způsobuje její narušení. Dochází pak k vylévání tekutiny, která může tlačit na míchu či jeden z jejích výstupních nervů. Tento stav, který se  označuje jako ischias, se někdy přisuzuje vysunuté ploténce, což je ve skutečnosti chybné pojmenování, protože ploténky se nemohou posouvat, neboť jsou pevně připojené k obratlům nad sebou a pod sebou. Skutečnou příčinou je vyhřeznutí či prasknutí lokalizované ve stěně ploténky a způsobující únik tekutiny a výduť v ploténce, jež naráží na nerv.