Nejde jen o to žít déle. Skutečnou odměnou bude, že se budete cítit lépe a prožijete krásný život.

 

Jak byste popsali nejzdravějšího člověka, kterého znáte?Možná jako někoho, kdo je bystrý a zvídavý. Koho vzrušují nové možnosti. Kdo umí milovat a má přátele. Kdo si vášnivě užívá prostých radostí života. Ano, odborníci s vámi naprosto souhlasí. Zjistili totiž, že zdraví lidé zůstávají nadšení po celý svůj život. Mají pro vás tyto návrhy:

 

Buďte optimističtí. Výzkumy dokazují, že lidé, kteří většinou vidí na všem tu lepší stránku, bývají zdravější než pesimisté, pravděpodobně proto, že mají odolnější imunitní systém.

 

Připojte se k nějaké skupině. Dokonce i lidé v důchodovém věku, kteří se aktivně účastní dobrovolné práce nebo pomáhají v kostele či sociálních skupinách, mívají lepší zdraví a jasnější mysl než ti, kteří se uzavírají do sebe.

 

Zadejte si nové úkoly. Čím větší máte motivaci, tím vitálnější je vaše mysl. Nejnovější výzkumy potvrdily, že učit se novým věcem znamená zvýšit počet spojení mezi mozkovými buňkami, čímž se mozek posiluje.

 

Važte si svých přátel a svých blízkých. U lidí, kteří cítí, že nemají nikoho, s kým by sdíleli své pocity, je třikrát větší pravděpodobnost, že během příštích pěti let zemřou, než u těch, kteří mají někoho blízkého, s kým by si mohli promluvit. Společenská izolovanost může být skutečně tak nepříznivá pro vaše zdraví, jako je kouření nebo vysoká hladina cholesterolu.

 

 

Zůstaňte aktivní. Celoživotní pohyb pomáhá zásobovat mozek krví, protože udržuje srdce, plíce a cévy ve vrcholné kondici. Cvičení také podporuje vznik chemických látek v mozku, které posilují paměť a myšlení. A co je velmi důležité: aktivní a fyzicky zdatní starší lidé nejen že žijí déle, ale také mají rychlejší reakce a vedou si lépe v inteligenčních testech než ti, kteří aktivní nejsou.

 

 

Relaxujte. V dnešní době většina lidí vede rušný, hektický život. Zpravidla si hladce poradíme s tlaky, kterým čelíme. Některé vypjaté situace a životní zklamání jsou však nad naše síly a náš organismus na ně reaguje. Stoupá nám krevní tlak, zvyšuje se srdeční frekvence a prudce stoupá hladina stresového hormonu (adrenalinu) v krvi. Stres může vést k různým onemocněním, od nachlazení, bolesti hlavy a zad až po různé alergie, astma, artritidu, neplodnost, nespavost, deprese a srdeční vadu. Naštěstí toho sami můžete hodně udělat pro snížení stresu a rizika zdravotních obtíží.